Obamamánie a my u nás doma

Obamamánie pomalu utichá. Tedy doufám. Mediální pozornost volbě amerického prezidenta v našich krajích byl taková, jako bychom byli dalším státem Unie. Nic ve zlém. Šlo o důležitou volbu, s možnými dopady pro celý svět, nás nevyjímaje. Nicméně bylo toho podle mého moc. Tolik potištěných stránek a minut v hlavních zpravodajských relacích na dané téma neodbytně navozovalo údiv z porovnání. Vzkaz českých médií české veřejnosti byl jasný – prezidentské volby ve Spojených státech jsou pro vás, lidičky, důležitější, než tytéž volby u nás doma. No budiž!

Nezaznamenat jsem také nemohl jen chabě skrývané rozčarování z toho, že nevyhrál republikán McCain. Jen slepý by nepoznal, že právě jemu česká většinová média fandila. A jasně mu fandila i současná česká vláda, tedy alespoň její předseda, který ještě před pár dny hlásal do světa, že neochvějně stojí za Johnem McCainem.
To rozčarování má svůj důvod. Vystopovat se dá. Vítěz boje o Bílý dům válčil ve volebním klání pod prapory s nápisy Změna a Naděje. Jen tak mimochodem, záhadou mi zůstává, že žádné z našich médií nezaznamenalo onu shodu volebních hesel. S vlajkami se stejnými nápisy šla sociální demokracie u nás do krajských i senátních voleb. A drtivě vyhrála. Jako Obama. Znamená to něco? Jistěže ano. Český, americký a ostatně jakýkoliv jiný volič touží po změně toho, co se mu nelíbí, co podle něj nefunguje, co jeho život nečiní lepší. A vkládá naději do člověka, který změnu slibuje.
Hned po potvrzení výsledků amerických prezidentských voleb nebylo možné neregistrovat záplavu ujištění, že Obama nasliboval tolik, že splnit z toho nedokáže vlastně nic. To samé, kupodivu, se v domácích médiích objevilo i po našem volebním vítězství. Zatímco Obama má vytváření vládního týmu před sebou, u nás doma v malém, ale pro naše lidi hodně důležitém procesu, se tvoří krajské vlády. A co se děje? Všude tam, kde se sociální demokracie snaží nezradit a realizovat deklarované změny a tedy plnit naděje voličů, se stává terčem kritiky. To dozajista čeká také Obamu...
A ještě pojďme po důvodu, proč to všechno. Je za tím krize neoliberalizmu, v ekonomice i politice, což platí u nás doma i za hranicemi. Někde to už vědí, jinde tuší, jen v našich krajích se dělá, jako by nic takového neexistovalo. A zdaleka nejde jen o radar, byť jsem v této souvislosti četl i takovou úvahu, že s Obamou bude pro zatvrzelou českou veřejnost radar přijatelnější. Svatá prostoto! Vždyť ten nový obyvatel Bílého domu se nejenže opakovaně vyjádřil, že protiraketová obrana sice ano, avšak až po důkladném vyzkoušení, ale, to se u nás také moc nepíše, za svého viceprezidenta si zvolil Joea Bidena, dlouholetého a zásadního kritika celého programu protiraketové obrany.
Jistěže, nepatřím mezi bláhové. Nový americký prezident to ve svém úřadě nebude mít snadné. Ostatně stačí se jen blíže seznámit s těmi, kdo na financování jeho kampaně měli lví podíl. Jsou mezi nimi silné finanční instituce z Wall Streetu a třeba také agrární gigant Monsanto, který masovým prodejem herbicidů a produkcí dotovaných plodin ničí zemědělské trhy v nejchudších zemích. Ty zmíněné prostředky nevydaly jen tak pro nic za nic. Jenže milióny a ne malé, Obamovi do kampaně poslali i milióny prostých Američanů. A ti právem doufají, že se jim za to dostane třeba onoho všeobecného zdravotního pojištění a že se naplní také další Obamovy sliby. Prostě čekají změny!
A na našem domácím dvorku? Nemyslím si, že by naši voliči měli očekávat něco jiného. Volební vítěz, jímž se stal díky jejich hlasům, jim tu změnu prostě přinést musí. Tedy pokud si chce zachovat důvěryhodnou tvář. To teď platí stejně pro ČSSD, jako pro Obamu.