Ať se děcka vydovádí, ale...
Zkušenosti, které máme s trhem práce nejsou tak letité, jako ty britské, ale už dobře víme, že, ač tomu mnozí nevěří, větší šance uplatnit se na tomto trhu mají lidé slušní, poctiví, ukáznění, ti s úctou k ostatním. Náš paradox však spočívá v tom, že naše děti už léta vyrůstají v představě o naprosto neomezené svobodě individua. Okolí, dominující životní styl, nabízená hodnotová orientace, virtuální vnímání skutečnosti, stálá propagace nezadatelných práv jednotlivce v nevyváženosti s jeho povinnostmi a mnoho dalšího nahrává nejenom rostoucí agresivitě dětí, ale i růstu jejich přesvědčení, že existuje jen jednotlivec, který se musí stůj co stůj prosadit bez ohledu na okolí.
Určitě nejsem sám, kdo cítí, že je tu cosi špatně. Kdo za to může? Rodina, média, my všichni trochu a nejvíc škola? Každá z nabízených odpovědí je správná, avšak jen zčásti. Podíl na tom, že prakticky už každý školák dokáže výborně vyjmenovat na co má nárok a dokáže se více než důrazně domáhat svých práv, má opravdu každý, kdo výchovu dětí nějakým způsobem ovlivňuje. Když všichni ostatní dají od tohoto problému ruce pryč, pak zůstane na straně „viníků“ jen rodina a škola. Odsuneme-li i rodinu, zbývá škola.
Aby se škola se svým úkolem vyrovnala, potřebuje velkou míru společenské autority. Zdánlivě ji má. Veřejnost přece klade kantořinu na jedno z předních míst pomyslného žebříčku nejdůležitějších profesí. Ovšem o problémy samotných učitelů se lidé zajímat nechtějí. Potom se stává, že když zaměstnanci vzdělávacích institucí volají po pomoci zvládat současný stav, dostává se jim rychlých a ve své podstatě hloupých a přezíravých doporučení, že budou-li dokonalost sama, autoritu silou svojí osobnosti získají automaticky. Tím se jim dává najevo, že za koše na odpadky, nasazené na jejich hlavy vlastními žáky, stejně jako fyzická a psychická napadání ze strany školáků (to vše nasnímané na mobilu a přístupné na internetu) si mohou vlastně sami.
Myslím si, že takto by to dál nešlo! Nikdo neprotestuje, když třeba nehodovost na našich silnicích, anebo odhazování nedopalků, či plivání na chodník a mnohé další problémy řešíme represivními opatřeními. Když však učitelé volají, abychom jim i za cenu jistého zpřísnění školního řádu a legislativní ochrany kantorské profese (prosím neplést si znovuzaváděním rákosek) pomohli do škol vrátit nezbytnou disciplínu a běžně v celé společnosti vyžadovaný řád, nedovolají se. Jsou navíc káráni za to, že prý tím chtějí tlumit svobodu projevu a omezovat osobnost dítěte!
Je polovina prázdnin, řada mých kolegů z poslaneckých lavic je na dovolené. Mnozí s rodinami, další v místech odpočinku alespoň dovádějící děcka vnímají. Chtělo by se věřit, že také oni jim to přejí, avšak spolu s tím souhlasí s mým podmiňujícím ale . Pokud by tak tomu bylo, mohla by případná legislativní pomoc učitelům přijít z naší strany rychle. Uvidíme.
Miloslav Vlček
O tom, co se slyšet chce, nechce a mělo by
K posledním projevům prostořekosti Mirka Topolánka už, myslím, bylo řečeno vše. Nebo skoro vše. Musím se však pozastavit nad tím, že zatímco poslední nelichotivá slova na adresu mnoha z nás zachytil okamžitě bulvár a po něm všechna hlavní česká média, jiné Topolánkovy věty zůstaly nepovšimnuty. Přitom dopad některých těchto sdělení je na život každého z nás mnohem podstatnější, než hloupé urážky. Proč?
Miloslav Vlček
Co se to s námi děje?
Kontroverznější téma pro malé zamyšlení v současných Čechách jen stěží najdeš. Napadlo mne v návaznosti nad opakujícími se zprávami, že stát se jakoby chystá prodat areál Památníku Jana Žižky v jihočeském Trocnově. Prý o něj nemá žádná státní instituce zájem. Nedovedu si představit, že by něco podobného bylo možné například u napoleonských památníků ve Francii, či jiných historických osobností v jiných státech. Co se to tedy s námi děje?
Miloslav Vlček
O vánočním klidu zbraní….
Po roce tu jsou zase. Vánoce. Ať si kdo chce co chce říká, alespoň v tomto čase má být rodina pohromadě. A pokud to nejde, má při sobě alespoň držet. Třeba na dálku. Zdejší blogerky a blogeři taková rodina podle mého jsou. Velká, složená s jedinců názorově, zvláště pak v pohledu na politiku, naprosto odlišných. Tepeme tu jeden do druhého, nic si nedáme zadarmo, pro svou pravdu jsme hotovi se přít takříkajíc do krve. Je potom možné, aby takovéto klubko názorově odlišných individualit třeba jen na pár dnů o vánocích drželo pohromadě? Dokázali by se ideově nesmiřitelní pro dny sváteční smířit? Odložit předsudky, ctít právo každého na jeho názor a místo jeho rychlého a často příkrého odsouzení se zamyslet nad obsahem jeho sdělení?
Miloslav Vlček
Tak už to Evropě zase oslazujeme
Hlavy států a vlád zemí Evropské unie se dnes schází v Bruselu, aby se pokusili nějakým způsobem strávit hořkou pilulku, kterou jim nenaordinoval nikdo jiný, než sám český prezident. Po opakovaném irském referendu štafetový kolík s nápisem „hlavní potížista“ převzala od Irska Česká republika. Je zajímavé sledovat, jakou lavinu reakcí a událostí tento fakt uvedl do pohybu.
Miloslav Vlček
Musíme se ptát (všichni)
Určitě jste zaznamenali, že se společenská situace u nás začíná razantním způsobem měnit. Důvěra v politiky a politiku dlouhodobě klesá. To není nic nového. Také důvěra v Poslaneckou sněmovnu, kterou vedu, padá a snad ne moji vinou. Opravdu alarmující ale je, že poslední průzkumy ukazují, že na historické minimum klesla i spokojenost spoluobčanů se situací v naší republice a směřováním země. Bezmála polovina lidí, celých 46 procent, si myslí, že se situace v zemi nevyvíjí správným směrem. Se směřováním České republiky je spokojeno pouze 14 procent občanů. Lidé také naznačili, že mnohem více než ústavní krize je trápí dopady krize hospodářské.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Severní Makedonie zvolila novou prezidentku. Předchůdce uznal porážku
Severomakedonský prezident Stevo Pendarovski uznal porážku ve středečním druhém kole prezidentských...
Izrael otevřel přechod Kerem Šalom, pomoc se k civilistům přesto nedostává
Do Pásma Gazy ve středu přes klíčové hraniční přechody na jihu oblasti nepřicházela žádná...
USA pozastavily dodávky bomb Izraeli. Nechtějí krveprolití v Rafáhu
Spojené státy odložily plánovanou dodávku munice Izraeli a kvůli jeho operacím v Rafáhu na jihu...
Plat 200 tisíc čistého, k tomu tučné náhrady. Co čeká na nové europoslance
Premium Poslední měsíc zbývá do voleb do Evropského parlamentu. A českých 675 kandidátů, kteří usilují o...
Večerní parťák na koupací rituál: Vyhrajte balíček od sebamed Baby
Přebalit, vykoupat, umýt hlavu, pořádně promazat celé tělíčko... Skvělým parťákem pro takový večerní rituál je sebamed Baby. Sháníte-li jednoho...
- Počet článků 75
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2418x