Na prahu dovolené

Prý není nic staršího, než včerejší noviny. Něco na tom bude. Intenzita esemesek a volání na můj mobilní telefon totiž slábne. Nejsilnější nápor přinesl minulý týden, zejména po úterý. Teď, krátce po mém nástupu na dovolenou už skoro vymizel. A dotazy, zda, pojedu na olympijské hry (nepojedu, což jsem avizoval už před pěknými pár týdny), stihl osud včerejších novin.  Nyní letí Schwarzenbergův audit na kolegu z vlády. Pozítří už však nebude zajímavé ani to. Ještě veliké štěstí, že média nedovolí, aby čtenář, posluchač, či divák zůstal bez své dávky emocí.

Nic není staršího, než včerejší zpráva, říká se. Někdy je to škoda. Alespoň, co se podpisu smlouvy o radaru týká.  Šance, že tato událost snadno zapadne, je totiž dost veliká. Začíná léto, dovolené jsou v plném běhu. Po prázdninách budou politici zase „otravovat“ s volbami u nás. Budou se konat také u našeho spojence v zámoří. A pod lavinou nových informací se na ty staré lehounce pozapomene. Navíc to vypadá, alespoň první vyjádření se k tomu klonila, že až za několik měsíců, možná i po půl roce se podepsaná „radarová“ smlouva dostane k projednání poslancům. Z tohoto pohledu je snad legitimní ptát se i po týdnu: K čemu ten spěch s podpisem? Ale co já vím... Odpověď nepřichází.
No nic. Předchozí řádky byly již jen lehkou ozvěnou událostí minulých dní. Je čas dovolených. Také si vyberu pár volných dnů. Už jsem vyrazil s manželkou a dětmi do Tater. Jen doufám, že nebude třeba, ať už kvůli počasí nebo politice, citovat jiného klasika, co ústy jednoho ze svých hrdinů tvrdil, že „tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným“.
V každém případě přeji příjemnou dovolenou všem zdejším bloggerům a vůbec všem návštěvníkům blogu na iDnes.