Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jen suplika, či co v tom je?

20. 07. 2009 12:44:00
Kdo mě zná, ví, že nerad mluvím do větru. Jako člověk i jako politik. A k napsání této úvahy, či komentáře mne vedlo i to, že z titulu své funkce a i ze zkušeností nabytých v čase našeho předsednictví EU, jsem o politice vedené na mezinárodním poli ledacos pochytil. Především to, že v ní platí přísná pravidla, vždycky v ní jde o umění možného, nic v ní není zadarmo a, co je nejdůležitější, že nikdy není naivní.

Co z toho pohledu soudit o dopise prezidentu Obamovi, pod který se podepsali také čtyři naši významní spoluobčané? Možná vás to překvapí, ale ani jako přesvědčený sociální demokrat toho nevyužiji ke stavění paralel mezi tolik kritizovanou legitimitou jednání Jiřího Paroubka s Vladimírem Putinem a touto „osobní“ iniciativou několika mužů s politickým renomé.

Nemohu si však odpustit poznámku, že obsah otevřeného listu působí dětinsky a snad každého napadne, že naivnější supliku už dávno nečetl. To mne zaráží. Některé ze signatářů znám osobně a jejich rozhledu i zkušeností si vážím. Dopis na mne totiž působí jako jakési hysterické malování čerta na zeď, když autoři ignorují současnou realitu světa s jeho hlavními problémy (například světovou ekonomickou krizi) a staví středoevropský region do centra vesmíru. Co hůř - snaží se přitom vzbudit dojem jakéhosi předvečera další studené války.

Tomu odpovídá i jejich hodnocení Ruska coby země, která se „snaží realizovat agendu 19.století prostřednictvím taktiky a metod ze století jednadvacátého“. To víc než o pravdivém odrazu současné politiky Kremlu, vypovídá o skutečnosti, že sami signatáři uvízli kdesi v nepřátelskými ideologiemi prosycených padesátých letech století minulého.

Nechci se pouštět do sáhodlouhých komentářů dlouhého textu, byť by si některé pasáže dopisu obšírnější komentář zasloužily. Třeba takový požadavek, že si Amerika musí „uvědomit svoje postavení světové mocnosti a musí plánovat svoji plnou angažovanost v Evropě“, je pokusem o diktát do zahraniční politiky jiné země a navíc svědčí o naprostém nepochopení signatářů momentálně skutečného rozložení sil ve světě.

Je tu i až sektářsky znějící pasáž o úvaze „vytvoření Řádu dědictví pro mladé politické představitele“. To má být co? Podle autorů textu „by měl být vytvořen nový program, jehož cílem by bylo identifikovat ty mladé vedoucí představitele na obou stranách Atlantiku, kteří budou schopni nést dál transatlantický projekt, jemuž jsme ve středovýchodní Evropě věnovali dvacet let.“ S trochou nadsázky – zajímalo by mne, zda se v tom programu počítá i s panem Obamou ...? Protože on, jak si ostatně autoři sami „stěžují“, patří k těm americkým činitelům, kteří „nyní dospěli k závěru, že náš region je už navždy napraven a že si mohou „odškrtnout kolonku“ a přejít k jiným, naléhavějším strategickým otázkám.“

Všimněte si, že jsem se vyhnul tématu protiraketové obrany a s ní spojené otázce radaru u nás. Jenže proč opakovat, co jsem i já řekl nejednou? Signatáři tím, že mimo jiné napsali, že „zrušení systému protiraketové obrany či příliš velké angažmá Ruska na tomto programu bez konzultace Polska či České republiky, může ochromit důvěryhodnost Spojených států v celém středoevropském a východoevropském regionu“, dali jasně najevo, že mínění sedmdesáti procent obyvatel země, kde i oni jsou doma, pro ně nic neznamená.

Možná, že signatáři dopisu nakonec tak naivní nejsou. Pravděpodobně dobře vědí, že současný americký prezident a jeho administrativa se jeho obsahem řídit nebude. Budou se jím však možná zabývat jiní a je nasnadě, že se dopis stane vítanou „palicí“ v rukou těch politických, vojenských, či podnikatelských kruhů v USA, jimž je nový Obamův pohled na svět cizí.

Autor: Miloslav Vlček | pondělí 20.7.2009 12:44 | karma článku: 12.26 | přečteno: 1979x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Aleš Kubíček

Páni pitomci

Ne, to neoslovuji naše politiky a poslance. Těmi pány jsme dnes my, pitomci budeme až zítra. Sledujíc srdnatý boj o naše lepší příští, kdy je využívána ta nejzákeřnější munice k převýšení soupeře jeho ponížením místo argumenty.

20.10.2017 v 0:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 57 | Diskuse

Miloš Krejník

Záchrana právního státu, aneb jak volit v roce 2017?

"... tak to je takové Palermo, které jsme tu ještě neměli." To jsou slova pana Zaorálka a já s ním v tomto výjimečně souhlasím. S tímto výrokem úzce souvisí skutečnost, že nadcházející volby jsou jiné, než u nás bylo zvykem.

19.10.2017 v 23:59 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 67 | Diskuse

Jan Hajek

PROČ, KOHO A JAK VOLIT

Proč vůbec, koho, jak? Co mě, jako voliče nejvíce zajímá? Nebo lépe, co by mě zajímat mělo? Odpověď není složitá. Čtěte víc...

19.10.2017 v 22:45 | Karma článku: 4.18 | Přečteno: 201 | Diskuse

Pavel Kamas

Vím, jak zítra dopadnou volby

Právě skončila televizní debata na Nově. Babiš a Zaorálek si odmoderovali předvolební diskusi. Měli i časoměřiče Korantenga. A po tomto televizním zážitku už vím, proč vyhraje Andrej Babiš.

19.10.2017 v 21:54 | Karma článku: 16.84 | Přečteno: 810 | Diskuse

Jiří Turner

Já ho chtěl volit, a on je teplej!

To je rána za ranou, všechno se hroutí a na nic už se v naší politice nemohu spolehnout. Jelikož nečtu bulvár, neměl jsem vůbec ani podezření, že je Matěj Stropnický na kluky, a jelikož nesleduji seriály, neznám ani jeho milence.

19.10.2017 v 21:35 | Karma článku: 10.48 | Přečteno: 628 | Diskuse
Počet článků 75 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2416
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miloslav Vlček (ČSSD)


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.