- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Vnímám to jako důležitá a závažná sdělení. Zcela chápu, že veřejnost je unavena žabomyšími válkami na politické scéně. Nevěří, že se „někdo“ o jejich současné postavení, klesající životní úroveň, padající sociální jistoty a životní perspektivy doopravdy zajímá.
Nikdo mi nemůže upřít, že kriticky ke stavu, který panuje v české politice se vyjadřuji již dlouhodobě. Proto znechucení veřejnosti rozumím. Čemu ale v publikovaném průzkumu nerozumím je deklarovaná velká nespokojenost se směřováním země. Chybí mi totiž upřesnění, co se tím myslí. Je to pouze kritika všeobecně panující „blbé nálady“, prohlubující se na síle nabývající hospodářskou krizí? Anebo je v tom něco víc? A je-li, pak co?
Jako politik, ale především občan bych odpověď na tyto otázky rád znal. Nepatřím totiž k těm, co hlásají – Následujte mě, neptejte se kam! Zároveň mi je ale i cizí populistické – Kam většina, tam i já!
Vím ale jedno. Lidé chtějí změnu. Dokážeme ji nabídnout? A kdo a jaký přinese recept? A jaká cesta k té změně povede a co přinese? Určitě existují i další otázky. Ty bych ale jako volič politikům za půl roku před volbami kladl já.
předchozí | 1 2 3 4 | další |