Miloslav Vlček
- Počet článků 75
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2418x
Seznam rubrik
Miloslav Vlček
Volby nejsou v trapu
Jeden komentátor listu, spřízněného s tímto portálem, ve spravedlivém hněvu před pár dny čtenáře vyzval: Nevolte! Zdůvodnil to hezky. Jsou to podle něj politici, kteří vraždí politickou scénu. S tím zdůvodněním mohu, ale také nemusím souhlasit. Přehmaty, přešlapy, kotrmelce, přemety a společně s nimi pravdy, co mění se ve lži, ale také lži, co se mění v pravdy, to všechno pod pokličkou české politické scény opravdu existuje.
Miloslav Vlček
Radar k devadesátinám
Tento čtvrtek organizační výbor sněmovny rozhodl, že do programu nejbližší schůze, té, která zahájí 21. října, vloží projednávání smluv o radaru a smlouvy o postavení amerických vojáků na našem území. Překvapivý tah, vysvětlitelný snad jen tím, že vláda by zřejmě ráda dala lidem k devadesátému výročí vzniku samostatného československého státu, které si připomeneme týden po zahájení inkriminované schůze, vskutku originální dárek.
Miloslav Vlček
O spojených nádobách
Přečtu si noviny a zírám. Hejtmanům najednou vadí jejich modrý dres. Ta barva je totiž spojuje s týmem, který teď vládne této zemi. Současní vládci krajů jsou naštvaní. Také poznatky z předvolebních mítinků, vypovídají o stále zjevnější, někdy částečné, jindy úplné distanci „modrého vedení krajů“ od celostátní politiky. Mnohdy je doslovně slyšet: „Nehlasujete pro Julínka, ale pro hejtmana...“ jméno si dosaď každý, jaké chceš.
Miloslav Vlček
Citát k zamyšlení
Kdesi jsem si přečetl následující citát: „Podařilo se doslova vymazat z povědomí široké veřejnosti prostou skutečnost, že původním a nejvlastnějším účelem zaopatřovacích zařízení bylo a je postarat se o obyvatele, a nikoliv o investory.“ Na pohled nenápadná věta byla autorem rozšířena v tom duchu, že železnice má dopravovat občany z nejodlehlejších míst, pošta jim tam má doručovat dopisy a telefonní společnost se má postarat o to, aby mohli komunikovat se zbytkem světa. Pisatel ještě připojil větu, hodnou zamyšlení. „Pokud se při tom docílí zisku, je to dobré a pěkné, ale není to původní smysl a důvod jejich existence,“ tvrdí.
Miloslav Vlček
Je mi záhadou…
Tak nám vláda protlačila Sněmovnou takzvanou zelenou kartu. Už za rok má otevřít dveře pro údajně až desetitisíce cizinců, kteří si u nás vyhlédnou práci, o kterou minimálně čtvrt roku Čech nebo Moravan zájem neprojeví. Kdo kdy na úřad práce byl, ví asi o jaká místa jde. Jsou to pozice placené méně, než bývá i v „Česku podhodnocených mezd“ obvyklé. Ale o tom nyní psát nechci.
Miloslav Vlček
Pane prezidente, stojím za vámi
Při volbě prezidenta republiky jsem pro Václava Klause ruku nezvedl. Že s ním nesouhlasím v řadě věcí neznamená, že mi některé z jeho názorů nemohou být sympatické, či se s nimi nemohu dokonce ztotožnit. A vcelku mne nepřekvapuje fronta kritiků jeho nedávného vyjádření ke konfliktu na Kavkaze.
Miloslav Vlček
Mám radost, když něco funguje….
Opravdu mám radost, když něco funguje, jak má. Zvykl jsem si také, stejně jako většina z vás, na plno řečí kolem všeho, co jen trochu hapruje. To se toho napovídá, napíše a „nakritizuje“ (a také navysvětluje, proč to či ono nefungovalo). Někdy mívám pocit, že na kritiky všeho druhu u nás snad existuje nějaká specializovaná „porodnice“.
Miloslav Vlček
Ať se děcka vydovádí, ale...
Uprostřed prázdnin, tedy relativně daleko od zahájení nového školního roku, podmiňuji parafrázované rčení o dovádivém mládí slůvkem ale záměrně. Celou větou chci totiž říct – Ať se děcka vydovádí, ale ve škole nechť vládne kázeň! Ač přesvědčením sociální demokrat, tleskám britským konzervativcům, kteří si za cíl v oblasti školství už před třemi roky vytkli „obnovit kázeň ve třídách tak, aby rozkladná menšina školáků neruinovala vzdělávání většiny.“ Nevím, jak se daří tento záměr v britských školách plnit, co však vím je skutečnost, že nazrál čas, abychom se tímto směrem vydali také u nás.
Miloslav Vlček
Na prahu dovolené
Prý není nic staršího, než včerejší noviny. Něco na tom bude. Intenzita esemesek a volání na můj mobilní telefon totiž slábne. Nejsilnější nápor přinesl minulý týden, zejména po úterý. Teď, krátce po mém nástupu na dovolenou už skoro vymizel. A dotazy, zda, pojedu na olympijské hry (nepojedu, což jsem avizoval už před pěknými pár týdny), stihl osud včerejších novin. Nyní letí Schwarzenbergův audit na kolegu z vlády. Pozítří už však nebude zajímavé ani to. Ještě veliké štěstí, že média nedovolí, aby čtenář, posluchač, či divák zůstal bez své dávky emocí.
Miloslav Vlček
Platini, Česko a Lisabonská smlouva
V průběhu nedělního nešťastného fotbalového utkání našich s Tureckem mě oslovil Michel Platini. Je to osoba, kterou je naprosto zbytečné představovat. Potěšilo mě to, ale následně jsem byl překvapen. V podstatě mě požádal, abychom pokračovali v ratifikačním procesu lisabonské smlouvy! Na rovinu – od předsedy UEFA bych čekal spíše nějaké fotbalové vyjádření. Na druhou stranu – fotbal je nejmasovějším evropským sportem. A zejména jeho profesionální části se nesporně týká politický a ekonomický vývoj té části Evropy sjednocené v Unii.
Miloslav Vlček
Když se hádá parlament
Když se parlament rozhádá, dostane se jeho předseda mezi mlýnské kameny. Jako šéf to potřebuje nějak slepit dohromady, ale jako Vlček patří zase do své politické smečky. Takže se na něj nakonec mračí všichni kolem. Cizí ho mají za ještě cizejšího, vlastní za odrodilce a novináři za neschopného představitele věčně hašteřivého poslaneckého hejna.
Miloslav Vlček
Politikaření není politika
Politiku dělám už pár let. Dost jsem se za tu dobu naučil. Především to, že opravdová politika je nejenom uměním možného, ale také snahou po hledání a nalézání kompromisů. Zároveň už moc dobře vím, že mnozí z mých kolegů, které praktická politika také živí, si politiku pletou s politikařením. Hledání kompromisu zaměňují výměnným obchodem. Já ti schválím to, ty zase pomůžeš schválit tohle. To už ale podle mého není žádná politika, to je politický handl. Opentlen může být sebelépe, ale do pekla se dá jet i na pěkném koni, to p
Miloslav Vlček
Poněkud podezřelý spěch
Církevní restituce. Sněmovna k nim stanovisko zatím nezaujala. Nejenom nám v opozici nebylo jasné, jak vláda došla k výši majetku, který chce vracet či nahradit církvím. Na oprávněný požadavek reagovala vládní koalice tak, že v průběhu jediné noci sepsala pět rukopisných stránek s jakýmsi výčtem. Pobavilo mě, že když tento doplněk vidělo několik soudních znalců, uvedli prý, že podpisem pod něco takového by si říkali o dvanáct, nikoliv tisíc, ale let žaláře. Přesto vláda spěchá, a žádá projednání problematiky už v úterý.
Miloslav Vlček
Nemocenská a Ústavní soud
Projednávání reformy veřejných financí před ústavním soudem vzbuzuje vášně. Pan ministr Nečas taktně vynadal ústavním soudcům do komoušů (řekl, že soudci mluví jazykem komunistů a položil otázku, zdali předseda ústavního soudu náhodou neprovádí politickou agitaci). Kdyby to udělal při jednání ve sněmovně, musel by ho předsedající napomenout, protože ústavní činitelé by se neměli vzájemně urážet. Ani označováním falešné politické orientace. Kdyby to udělal obyčejný občan, hrozil by mu postih za pohrdání soudem. Kolega Nečas je ovšem politik a chrání ho imunita. Může si nadávat do komoušů komu chce. I soudům.
Miloslav Vlček
Na okraj jedné blamáže
Představte si, že otevřete Lidové noviny a čtete: „Prezident republiky Václav Klaus (SZ) navštívil Egypt“.... Nebo „premiér Topolánek (ČSSD) pobývá v Řecku, kde vysvětluje priority našeho předsednictví v EU“....a do třetice: „v parlamentních kuloárech se potkali Martin Bursík (KSČM) a Vojtěch Filip (ODS). Živě si představuji, jaká smršť by v redakcích nastala. Jak by kabinety ústavních činitelů protestovaly, politici podávali žaloby, protože by se spojením s jinou politickou stranou, vlastně se svým politickým soupeřem, cítili velice ohroženi.
Miloslav Vlček
Krátká zpráva o jedné parlamentní cestě
Pro veřejnost možná nezajímavá věc. Zahraniční cesta parlamentní delegace většinu médií nezajímá. Proč by taky, že? Politické oficiality, potřásáním rukou, výměna předem odhadnutelných názorů a předávání darů, které za čas skončí v poslaneckém „muzeu“. Ve skutečnosti je to ale celé trochu jinak.
Miloslav Vlček
Ochozy musí patřit fandům. Ne běsům…
Jsem sportovní fanda a fotbal miluji. Pracovní povinnosti mne včera zavály na Moravu. O derby pražských S jsem si tak mohl nechat jen vyprávět. Líčení fotbalových okamžiků bylo přebito popisem násilností, kterých se stal Strahov svědkem.
Miloslav Vlček
Vlček se o sebe postará
Bloger píše o blogerovi. To se mi líbí. Dokonce dost. Pokud bych ovšem v onom blogu zase neposloužit, jako kladivo na Paroubka a sociální demokracii. To téma se už táhne roky a přestává bavit. Tedy mě. Názor Jiřího Paroubka neznám. Jak po sté a proč vlastně pořád dokola vysvětlovat stejnou věc?
Miloslav Vlček
O panu Lukavském, Ústavním soudu a odboji…
Když nás počátkem minulého týdne opustil Radovan Lukavský, popsaly se desítky stránek o jeho velikých rolích. Jen okrajově a ne vždy byly vzpomenuty filmové postavy, jako například ta v Králi Šumavy. A když, pak zhusta s poznámkou, že šlo o ideologizované umělecky ztvárněné postavy. A to ještě tak, jako by to bylo cosi neslušného a na umělcích vynuceného. Hloupá naivita, myslím si já. Možná i nevědomost. Ti, co o tom tak dnes píší, zřejmě netuší, že v té době valná část kulturní fronty s většinou veřejnosti věřila v lepší život v nové poválečné republice, který je také třeba chránit.
Miloslav Vlček
Tváře, které už unavily
Po hektických dnech navíc nasycených kritikou naší politické scény, zbyl drobet času k zamyšlení. Opět se zdálo, jako by se zviditelňovaly jedny a ty samé tváře. Ale máme nějaké jiné? Slyšel jsem také hlasy volající po změně. Zněly velice sympaticky. Další se k nim určitě ještě přidají. Jedno pravidlo říká, že i úspěšný politik se časem omrzí. Co teprve obličeje těch neúspěšných?! Přesto po každých volbách, jakoby se galerie tváří nijak výrazně nezměnila! Kde se stala chyba?
Miloslav Vlček
Tři slova pro radar, sedmdesát procent proti
Počátkem roku, v průběhu novoročního oběda s prezidentem a předsedou Senátu mimo jiné shodně zaznělo, že důležité zákony by v Parlamentu neměly procházet těsnou většinou. Měly by mít širší podporu....Šedivá je teorie, zelený je strom života – chtělo by se říci společně s klasikem. A v žádném případě tím nemířím proti bezpochyby správným myšlenkám od novoročního oběda.
Miloslav Vlček
Bez prezidentských emocí
Volba prezidenta skončila. Někdo si myslí, že při ní kdosi ztratil kytičku. Někdo se stydí za politické strany. Všichni politici říkají o těch druhých, že jsou to lumpové, zatímco oni sami jsou Mirkové Dušínové. Jednoho Mirka ve vrcholné politice dokonce máme...Jak vidíte, jsem vlastně stejný, jako ti, které popisuji. Chyby vidím hlavně u těch druhých.
Miloslav Vlček
Volba prezidenta skončila, zapomeňte – nebo zapomeňme?
Komentáře, analýzy a stanoviska k volbě prezidenta plní tištěná i elektronická média. K dvěma volbám se vyjadřují politici, komentátoři, politologové. A mám pocit, že záplava komentářů s sebou stále nese vlnu emocí, které na nás doléhají. Možná ne tak silnou, jako po prvním kole, ale přece...Možná by se dalo říct: volba prezidenta skončila, zapomeňte – nebo zapomeňme? Určitě ne.
Miloslav Vlček
Volba není vyhlašováním Oscarů
V diskusním pořadu jedné televize bezprostředně po první volbě prezidenta jsem (možná ke zděšení diváků) konstatoval, že běžná jednání Poslanecké sněmovny bývají ještě horší. Nebyl jsem pod emočním tlakem, abych nevěděl, co říkám... Nicméně jedním dechem jsem pak dodal, že mým dlouhodobým záměrem je politiku a politiky kultivovat.
Miloslav Vlček
Nebyla to korunovace, byla to volba
Mohl jsem se ke způsobu a průběhu volby prezidenta na tomto místě vyjádřit dřív. Místo psaní jsem však dal přednost odpočinku. Jak jsem zjistil, podobně postupovala i celá řada mých kolegů. Normální směna obyčejného zaměstnance trvá osm hodin, časový limit pro řízení jednání poslanců je dlouhý dvě hodiny, pak se předsedajícího střídají.
| předchozí | 1 2 3 | další |
