Dnešními volbami skončí i u nás „evropská“ předvolební hysterie. Nejvyšší čas rozkoukat se a třeba zjistit, co nového přináší celosvětová hospodářská krize. Vedle neveselých čísel, zlověstných ekonomických ukazatelů a chmurných předpovědí ekonomů lze vcelku překvapivě narazit i na něco málo zajímavých nápadů, jak alespoň zčásti dopady krize řešit. Jedním z nich je práce bez mzdy.
Nespadl jsem z višně, ani nepřestal být sociálním demokratem, přesto mne publikovaný návrh SFA, což je asociace firem, která v Irsku zastupuje na osm tisíc malých a středních podniků, docela oslovil. Posuďte sami.
SFA vyzývá k radikální změně systému podpory v nezaměstnanosti, tzv. "Free Enterprise Scheme". Na základě tohoto schématu si lidé budou moci ponechat sociální podporu, a přitom využívat svoje znalosti při neplacené práci pro malé podniky.
Věc má samozřejmě háček, týká se totiž pouze vysoce kvalifikovaných zaměstnanců, kteří přišli o zaměstnání. Tedy zpravidla vysokoškolsky vzdělaných lidí, či špičkových odborníků s dlouholetou praxí, pro které nemůže být žádný rekvalifikační kurz patřičnou a především východisko nabízející motivací. Je samozřejmě, že dotyčný by se v daném podniku asi jen stěží zapojil do nějaké manuální činnosti. S tím Irové ani nepočítají. Myslí si, že by jim tito lidé pomohli svojí invencí třeba při vytváření projektů a návrhů jak dál, co změnit, kterým směrem napřít další úsilí. Mimochodem, prý až 80 procent čínských a třeba i japonských firem současnou hospodářskou krizi využívá k zásadnímu přehodnocování svého zaměření, zatímco v Evropě tak činí ani ne 40 procent firem. U nás doma údajně snad jen procent dvacet.
I z tohoto pohledu na tom irském nápadu cosi je. Určitě se tím pomůže malým a středním firmám. Ty by jinak na zaplacení erudovaného odborníka nikdy neměly. No a když se nad tím zamýšlím, ochuzen nemůže být ani dotyčný specialista. Ve svých schopnostech nezakrní, přečká recesi a dokonce se obohatí o nové obzory.
Jistě, je to hodně netradiční řešení a u nás by asi narazilo legislativně. Stále tu platí, že vyplácet podporu v nezaměstnanosti člověku, který tak či onak pracuje, podle zákona nelze. Přesto je to , když nic jiného, dobrý nápad a řešení by se najít mohlo a mělo. Možná by bylo třeba dívat se na to tak, že i ta hospodářská krize má daleko k zaběhnutým standardům. Proč tedy trvat pouze na tradičních postupech a nejít třeba i do rizika? Myslím si, že žít život, který by byl k žití, za to stojí.
