O vánočním klidu zbraní….
Odpověď neznám. A pokud bych měl hádat, pak si myslím, že většina členů našeho zdejšího společenství toho schopná je. Ale vím také, že se určitě najdou tací, kdo svůj stín nepřekročí. Prostě takový už svět je a jsme jeho součástí.
Před pár dny jsem v jednom z periodik četl komentář, jehož autor odsuzoval klid zbraní o vánočních svátcích uprostřed dvou světových válečných běsnění. Do jisté míry měl pravdu, když měl ten sváteční smír za přetvářku a poukazoval na to, že aktéři bitev, co jeden do druhého řezali a vzájemně se zabíjeli, o vánocích společně přes zákopy zpívali koledy, aby se po svátcích pustili do dalších válečných jatek. Na co podle mého autor této úvahy ale zapomněl, byl lidský rozměr takto domluveného příměří. Samo o sobě vypovídalo o mnohém a zejména o tom, že lidé se jako nepřátelé a zabijáci zpravidla nerodí a stávají se jimi povětšinou nikoliv z vlastní vůle...
Nevím také kdo z vás má jakou představu o dění v parlamentu. Díky tomu, co o něm píší média to určitě nebude nic pěkného. Věřte však, že mimo záběry kamer a mimo dosah diktafonů jsou zpravidla poslanci schopni jeden druhému naslouchat a neurážet se, argumentačně se přít a zapudit při tom stranickou ideologii, jít za společným cílem, který by byl akceptovatelný lidmi za zdmi parlamentu. Asi tomu nevěříte, ale je to prostě tak. Asi vás o tom nepřesvědčím, byť za ten pokus mi to stojí. Pojďme tedy, alespoň o těch vánocích, prosím, být k sobě vlídnější, chápavější, ohleduplnější, dokažme si vzájemně naslouchat, zamýšlet se nad argumenty druhého.
Možná si řeknete, že je to naivní, ale lidí s podobným přáním byla už minulost plná. Hodně je jich i dnes a moc jich bude i v budoucnu. Je dobře, že víra v dobro mezi lidmi se jako betlémské světlo přenáší po generace. A že si tuto skutečnost člověk nejlépe uvědomí v tom nejkrásnějším období roku je jasné a správné.
Krásné vánoce všem.
Miloslav Vlček
O tom, co se slyšet chce, nechce a mělo by
K posledním projevům prostořekosti Mirka Topolánka už, myslím, bylo řečeno vše. Nebo skoro vše. Musím se však pozastavit nad tím, že zatímco poslední nelichotivá slova na adresu mnoha z nás zachytil okamžitě bulvár a po něm všechna hlavní česká média, jiné Topolánkovy věty zůstaly nepovšimnuty. Přitom dopad některých těchto sdělení je na život každého z nás mnohem podstatnější, než hloupé urážky. Proč?
Miloslav Vlček
Co se to s námi děje?
Kontroverznější téma pro malé zamyšlení v současných Čechách jen stěží najdeš. Napadlo mne v návaznosti nad opakujícími se zprávami, že stát se jakoby chystá prodat areál Památníku Jana Žižky v jihočeském Trocnově. Prý o něj nemá žádná státní instituce zájem. Nedovedu si představit, že by něco podobného bylo možné například u napoleonských památníků ve Francii, či jiných historických osobností v jiných státech. Co se to tedy s námi děje?
Miloslav Vlček
Tak už to Evropě zase oslazujeme
Hlavy států a vlád zemí Evropské unie se dnes schází v Bruselu, aby se pokusili nějakým způsobem strávit hořkou pilulku, kterou jim nenaordinoval nikdo jiný, než sám český prezident. Po opakovaném irském referendu štafetový kolík s nápisem „hlavní potížista“ převzala od Irska Česká republika. Je zajímavé sledovat, jakou lavinu reakcí a událostí tento fakt uvedl do pohybu.
Miloslav Vlček
Musíme se ptát (všichni)
Určitě jste zaznamenali, že se společenská situace u nás začíná razantním způsobem měnit. Důvěra v politiky a politiku dlouhodobě klesá. To není nic nového. Také důvěra v Poslaneckou sněmovnu, kterou vedu, padá a snad ne moji vinou. Opravdu alarmující ale je, že poslední průzkumy ukazují, že na historické minimum klesla i spokojenost spoluobčanů se situací v naší republice a směřováním země. Bezmála polovina lidí, celých 46 procent, si myslí, že se situace v zemi nevyvíjí správným směrem. Se směřováním České republiky je spokojeno pouze 14 procent občanů. Lidé také naznačili, že mnohem více než ústavní krize je trápí dopady krize hospodářské.
Miloslav Vlček
Jak se budí medvědi
Ve vzduchu je cítit změna. Horké letní dny jsou již minulostí a vzduchem se line vůně svěžího podzimu. Sluníčko ztrácí svou hřejivou sílu a zaměřuje se na zkrášlení pestrých barev všude kolem nás. Tu a tam slétne na zem do zlatova vybarvený list. Toto krásné a vzrušující období však nebude trvat dlouho a vystřídá jej zima. Čas, kdy se příroda na dlouho odmlčí a v mrazivé letargii bude vyčkávat na jaro.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině
Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...
Světlušky mění válčení ve městech. Nové drony snížily počet padlých Izraelců
Premium Jen několik decimetrů velký přístroj může znamenat revoluci městské války: minivrtulník, který...
Dva ruští vojáci se doznali k trojnásobné vraždě na Ukrajině
V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se...
Architektonickou cenu EU získal univerzitní pavilon, blízko byla i ostravská galerie
Studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu se stal vítězem prestižní...
- Počet článků 75
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2418x